středa 25. února 2009

Další víkend v luftu

Je pá.tekk, pátek odpoledne a já zas jak Don Quijote s debilnim úsměvem vylítávám z práce že jako nějaký to dobrodružství, větrný mlýny a tak. Dolu na Anděla na devítku a jedu pod Motol kde na mě čeká mý auto Citroen, muj věrnej druh, kterej byl přes měsíc nepojízdnej kvůli shořelý cívce v benzínovym čerpadle. Chlápek co mi to spravoval byl tři tejdny hospitalizovanej což byl trochu škrt krz ale zas mi to ukázalo mojí lehkou návykovost na rychlý přesuny. De to lehce. Jenže to už ťukám kód a otáčim klíčkem. Zpátky na Anděl a do UFA kde je barman Michal tak s nim dávám panáka na oslavu velkýho návratu mýho Zetikska. Večer se jaksi pomalu roztáčí i když to alko tam figuruje dost, přijíždí Andrejka a volá Z.KK že Anouk co nám zařizuje koncerty v Chapeau kolauduje byt kousek od Karláku tak tam frčíme, nakupuju zas a opět a znovu kolu s rumem jejichž vlastnosti sem tu už párkrát adoroval. A už tam postáváme a poklidná párty abychom nerušili sousedy, hudba a frmol, hukot tu chybí tak alko prokládám Mathéčkem a magický síly těch tří nápojů mě poháněj krz celej večer. A. brzo vstává a taq poté co fotíme pana Z.KK s různými atributy jako pěnová pistole, rákosový koberec, průhlednej kšilt či obří hřeben a poté co hrajeme symfonii pro příbor a hrnky, což je majiteli s nelibostí přerušeno a potom co domlouvám s jednim dj´em že nám udělá RMX OHMU taq mizíme krz město na Pankrác a tam ještě nejdeme spát dlouho ale nakonec jo. Ráno fakt vstáváme brzo taq nahodim svý druhý voči a A. do práce a já ještě na chvíli spát na Žižkov ale pak už taky vstát a přes den se vzpamatovávám a potloukám a navečer pak mířim do vily Wolkerova 10 kde bydlí Natálie a kde hrajeme s OHMU. Na koncert moc lidí nedorazilo nakonec ale je to příjemný jen tak posedávat v tý vilce jakoby mimo čas. Nejzajímavějšim momentem je po koncertě jam s Natálií a Mirem. Plout na vlně jednoho tohnu. Miguel ráno vstává na fotbal tudíž zařizuju odjezd z Dejvic krz takovej postarší androšskej páreček. Ta pani mi rámoval krtečka pro dvojčata a tak se s nima dávám do řeči už dřív a paq když už se tam potácim na hranici a holky si utahujou z mý modrý mikiny tak v tom momentu že oni jedou do Vršovic tak jednám a jednám rychle a tak sice proplouvám opile a voni „dělej, dělej taxík je za chvíli tady“ tak mi dochází že jedem taxíkem a že tedy rychle rychle a tak popadáme věci a hup šup do dodávky která přijíždí Natálie mi do ruky ještě šoupne Palčinku kterou polykám a červenej džem mi stejká po prstech což beru symbolicky protože když pak dorazíme na byt, potom co nás vyhoděj na hlaváku, proklamuju miguelowi nakládanou červenou řepu která vlivem alkoholu se taky roztejká různě po stole a mejch prstech. Sme tedy doma, akorát doráží Z.KK muj spolubydlící což se ještě neavizoval tak pár poznámek k životu a spát.
V neděli se zas budim a zas musim věřit že to všechno má smysl. Zkouška nebude a tak co se dnem, co sem to vlastně dělal. Asi zas jen tak zevloval. Večer asi brčko a lavíruju svý kresby páč musim nakreslit legendární komiks sakra už konečně něco ne se musí hnout. Ale nápady jak říká Lewis Trondheim, nápady se ceněj zlatem.
Jenže je pozdě a mě se dny vlatně tak mixujou že tahle historka se mohla stát jinej den, jeden z těch večerů.
Co je jistý že se v pondělí budim s vědomím že nemusim do práce a vonou houby páč mi volaj, že jako mě potřebujou, že to nikdo jinej nezvládne tak vstávám a do Vršovic spravit nožní spouštěč našeho automatickýho bubeníka Rolanda, nechávám tam litr za nic no což paq v úterý Kraus.Sick se diví a těžce rozdejchává a já si uvědomuju že sebou nechávám vláčet ale ono všechno má něco. Život a jeho drobné aspekty, co se stane a co ne, co ovlivníš prostě komplexní přístup a nadhled, pak ještě do Nuslí vyzkoušet akustickou basu Cort, která se mi líbí a kterou asi koupim, no a odpoledne do fachy dělat přání k padesátejm narozeninám nějakýho manžera, chlápka co točí prachy, fakt zábava, ještě nemůžu zprovoznit skener tak sem tak nasranej že beru z práce víno co zbylo vod vánoc a doma ho piju zas s mym spolubydlícim. To byl depka ten večer no a úterý pak vycuclej z práce zas taky sedim na bytě zoufalej a kluci mě vytáhnou do hospody no a po dvou pifkách se mi vrací nálada, což je neklamný špatný znamení mý potencionální závislosti, a to já k tomu sklony mám, tudíž sílu najít a cestu a tak po spoustě pivek mizim na byt kde beru batoh a krokem skok za svou milou na Pankrác kde zas ještě dlouho nespíme a nakonec jo. Ráno se budíme, snidaně a do práce a to už je dneska a já sedim za kompem práce mi tu stojí a já ťukám jak zuřivej datel tenhle report vo tom co se stalo abych to zas měl na paměti, nějakou tu minulost ze který bych moh´ čerpat pro budoucnost. Zdar a sílu pionýři.